TÉMA: Kong vs. Godzilla - Rozdílné přístupy v rámci jednoho makroversa


Kong: Ostrov lebek zrovna řádí v kinech (recenzi již napsal kolega lamps zde) a jedná se o druhý film z vesmíru, který bratři Warnerové pomalu, ale jistě budují. Toto makroversum nakopla Godzilla Garetha Edwardse v roce 2014 a po velkém opičákovi bude v roce 2019 pokračovat druhou Godzillou, s podtitulem King of Monsters, přičemž se spolu Kong a Godzilla potkají ve společném filmu Kong vs Godzilla v roce 2020. Toto setkání by však mělo pouze nastartovat spousty a spousty filmů s přerostlými monstry. Tedy pokud půjde vše podle plánu. Jaký ale vlastně mají u Warnerů plán? Tento článek bude nejen zkoumat rozdíly v přístupech mezi dosavadními filmy tohoto vesmíru, z hlediska jejich systému, ale také si posvítí na možné směřování universa z hlediska producentského a z hlediska dlouhodobého plánování.

V roce 2014 do kin vtrhla Godzilla, která lákala parádními trailery i titulní ještěrkou a celosvětově z kin vytáhla přes půl miliardy a 200 mega jen z USA, což bylo vůči všem předpokladům. Godzilla navíc překvapila velice nestandardním přístupem k hollywoodskému blockbusteru. Nešlo o revoluci ani o vzpouru vůči zavedeným konvencím, avšak díky dvěma hlavním ozvláštňujícím prvkům, Godzilla působila jako svěží závan v blockbusterových vodách, pro mnohé diváky však s nepřijemným pachem a s pocitem, že v kině nedostali to, co očekávali. Gareth Edwards totiž nešel naproti velkým akčním scénám, ve kterých se bourají mrakodrapy a lidské postavy, které sledujeme, jsou pouhými pozorovateli. Pro diváky, kteří viděli pouze Godzillu (1998) od Rolanda Emmericha, muselo jít zcela jistě o velký šok. O to větší, když si Edwards dovolí neukázat akční scény, ke kterým se očividně schyluje, jelikož jsme, jakožto diváci, lapeni v subjektivním hledisku postav.

Godzilla (2014)

Vraťme se ale na chvíli k Emmerichově Godzille. Panuje nějaké obecné tvrzení, (o kterém si můžete myslet své) že se Emmerichovi film s přerostlou ještěrkou příliš nepovedl. Edwards tedy měl co napravovat. V očích spousty lidí uspěl, velká část diváků však měla problém s už zmíněným oddalováním akčních scén, stejně jako titulního monstra. Problém je, že Edwardsova Godzilla byla vlastně velice věrná svým japonským předchůdcům. Půjčovala si z godzilláckých filmů napříč časem a svázala je do jednoho velice stylového "pytle". Divácké očekávání západního světa, že Godzilla musí být "bad guy", bylo během filmu postupně prolamováno, jako se tomu dělo v průběhu let v japonských snímcích. Lidé tu slouží ke ztotožnění se se situací, v níž se nacházejí, ta je ale sama o sobě zoufalá a takřka bezvýchodná. Existuje tu něco většího, než člověk a lidé se s tím musí vyrovnat. Velký obrat od Godzilly z roku 1998. Byly však hlasy, které křičely, že nová Godzilla je nuda, případně stížnosti že ve filmu o Godzille dostala samotná "Gojira" málo prostoru natolik silné, aby ovlivnili budoucí podobu celého MonsterVerse?

Zkusme Godzillu s Kongem postavit do několika opozic, od těch očividných - temná vizualizace x pestrobarevná vizualizace, oddalování titulního monstra x co nejrychlejší nástup monstra na scénu, k těm méně očividným - hlavní postavy vláčené okolnostmi x hlavní postavy jako hybatelé děje, až k nepatrným - nedefinované postavy x postavy rozdělené na dobré a špatné, až k těm téměř neviditelným - ty reprezentuje především práce s dávkováním informací a komunikativnost díla. Všimli jste si, že valná část rozdílů mezi Kongem a Godzillou zahrnuje postavy? Inu, právě proto je Kong kritizován za slabě vykreslené charaktery mnohem více než Godzilla, v ní je to totiž vlastně úplně jedno, jelikož postavy v ní mají jinou funkci, než postavy v Kongovi.

Takto nápadný obrat o 180° je vskutku nevídaný. Vzpomeňme si na marvelácký vesmír, ve kterém jsou všechny filmy velice podobné a jdoucí podle takřka stejné šablony. Nebo na DC universe, které slibovalo, že Suicide Squad (2016) bude "tak trochu jiné", ale navzdory těmto slibům jsme dostali film, který přesně reprezentuje dosavadní filmografii tohoto makroversa. Je dobře možné, že Warneři pouze svým tvůrcům dávají větší tvůrčí svobodu, a proto je možné, že Edwardsova vize byla pouze zcela jiná, než jakou měl Jordan Vogt-Roberts. Nebo jde pouze o specifický přístup ke dvěma nejznámějším monstrům tohoto vesmíru. A nebo se změnil přístup Warnerů k celému MonsterVerse. Ostatně oznámení, že se začne budovat nový vesmír s monstry, proběhlo až po velmi úspěšné Godzille. Zda to napadlo hlavouny od Warnerů už před Godzillou a čekali pouze, jaký bude její úspěch a nebo tento nápad inicioval až samotný úspěch teď není podstatné. To rozhodnutí padlo a je možné, že Kong měl eliminovat přesně to, co se mnohým divákům nelíbilo, ale z čeho někteří byli právě nadšení.

Kong: Ostrov lebek (2017)

Vzpomínáte si ještě na první trailer na Konga? Temný tón a hlediskové záběry, v nichž Kong nikdy není vidět celý. Takhle nějak si vybavuji první trailer, který mě tenkrát nadchnul, jelikož se v něm mísilo to, co jsem miloval právě na Godzille. Sliboval velké věci a přitom nijak nedával znát, že by se měl jakkoliv měnit koncept, který nastavil Gareth Edwards. Nutno však podotknout, že první trailery bývají často mnohem temnější než, nejen samotný film, ale také trailery následující. Je to například případ už zmíněných  filmů z MCU a od DC. Následující trailery tento dojem zcela převrátily a daly najevo, že nás tentokrát čeká zcela jiný druh filmu. Mnohem přístupnější a otevřenější masovému publiku. Vypadá to jako logická volba, vzhledem k tomu, že Warneři chtějí tento vesmír dojit co nejdéle. Inu, peníze jsou vždy až na prvním místě.

Jakkoliv tedy Godzilla plnila úlohu drahého blockbusteru, díky ozvláštňujícím prvkům v podobě přesunu zaujetí akčními scénami, na vykreslení zoufalé situace lidí, kteří nemohou nijak zasáhnout, sebeuvědoměle manipulovala s diváckou zkušeností na poli hollywoodského blockbusteru. Kong je v tomhle opět pravý opak a naplňuje úlohu klasického hollywoodského blockbusteru posledních let, kterých každý rok dostaneme několik. A musím smutně konstatovat, že Kong je bohužel hloupější, než většina těchto filmů. Kong tedy nejenže nemanipuluje s diváckým očekáváním, naopak toto do puntíku naplňuje a navíc tak dělá později, než si ten či onen závěr, vyvodí sám divák.

Godzilla (2014)

Přesunutím důrazu z monster na postavy se tak zcela eliminovala bezvýchodnost postav a místo toho sledujeme postavy, které rozhodují o osudu ostrova. "Zlý" Samuel L. Jackson a jeho věrná parta vojáků plnící rozkazy vs. "hodný" Tom Hiddleston, Brie Larson a John C. Reilly. Sem je přesunut hlavní důraz o to, zda ti "zlí" zabijí Konga či ti "hodní" Konga zachrání. Závěrečná bitka Konga s velkým Kaiju už je vsunuta pouze, jakoby z povinnosti film vygradovat a uzavřít. Důležité ale je, že postavy, tedy lidé, nejenže nastartovaly dění (ostatně i v Godzille jsou Kaiju probuzeny kvůli lidem), avšak zde mají lidé moc rozhodnout, jak vše dopadne.

Ať už mají u Warnerů jakékoliv plány, potitulková scéna v Kongovi jistě vzbudila velká očekávání. Problém je, že nevím, jestli tak učinil i samotný film. Jakkoliv totiž reprezentuje hollywoodskou zábavu, činí tak cestou, která je ohromně neinspirativní, až nepřiměřeně hloupá a s křížkem po funuse. Mám dojem, že takový film by před takovými 20 lety uspěl mnohem více a veškeré zápory, které mu jsou vytýkány, by nepůsobily tak okatě. Každopádně je asi dobře, že Warneři dali dohromady tým scénáristů, kteří budou plánovat budoucnost celého universa, jen by to chtělo si také víc vyhrát se scénáři k jednotlivým filmům. Je ještě brzo předvídat, jaká nakonec bude budoucnost celého vesmíru a definitivně se uvidí až v roce 2019, kdy do kin zamíří druhá Godzilla. Je však jasné, že uspokojit ty, kterým imponovala "jinakost" Edwardsovy Godzilly a řadové diváky bude velmi obtížné. Obzvlášť teď, po Kongovi, který působí jako otočení se zády vůči Godzille. Já jsem zklamán, někomu to však imponuje. Snad Warneři ví, co dělají. Byla by totiž sakra velká škoda tenhle vesmír pohřbít, ať už se budoucí filmy budou podobat spíše Kongovi či Godzille.

Godzilla
USA / Japonsko, 2014, 123 minut

Kong: Ostrov lebek / Kong: Skull Island
USA / Vietnam, 2017, 118 minut

Komentáře

Další oblíbené články

TÉMA: Nešťastné remaky a pokračování - Halloween - část 2/2

ŽEBŘÍČEK: TOP 10 maďarských filmů

TÉMA: Na pouti s Davidem Lynchem: Mazací hlava - Noční můra či sen o naději?

RECENZE: Boyka: Undisputed IV - Scott Adkins s Bohem proti všem